)
Zb - něk z Přib - slavi
Zb - něk Mátoha bydlí v Přib - slavi. Jednoho rána šel do školy a našel cestou b - linu. Najednou z toho b - lí b - stře vyskočila víla B - linka. Zb - něk se B - linky zeptal, proč b - dlí v b - lině a co ob - čejně dělá. Víla mu nezvykle tenkým hláskem odpověděla, že se jí takový příb - tek líbí a že probouzí b - linky. B - l b - ch rád s tebou kamarád, řekl Zb - něk. B - linka se krásně usmála, kývla a dala Zb – ňkovi černob - l, kterým si ji vždy přivolá.
(Martina Sadílková, 3. třída)
O kob - lce Barborce
Kob - lka Barborka b - dlí v B - střině. Je velmi b - strá a má krásnou b - lou srst. Často za ní chodí kůň Zb - šek. Jednou se Barborce narodilo hříbátko Zb - něk. Zb - něk neustále pob - hal a zlob - l. Jednoho dne se Zb - něk ztratil. Všichni ho hledali. Našli ho až večer na louce, kde okusoval hb – tě b - liny. Kob - lka Barborka by ho b - la nejraději zb - la b - čem z b - čí kůže. Zb - něk se ale jako ob - čejně hezky usmál a maminka mu odpustila.
(Tereza Šnajdrová, 3. třída)
Zb - něk z Přib - slavi
B - l jednou jeden kluk, jmenoval se Zb - něk. Zb – něk bydlel v Přib - slavi. Měl starob - lý, ale útulný b - t. Zb - něk jezdil za tetou do B - střičky. Po cestě pozoroval různá ob - dlí, b - ty a příb - tky. Na louce viděl plno b - lin, které spásali b - ci a kob - ly. Ob - čejně je hlídal b- strý Zb - šek s b - kovcem. To je b - č z b - čí kůže.
(Stanislav Pazderka, 3. třída)