27. 9. 2011 jsme jeli do muzea v Kobylí. V autobuse jsme my holky seděly vzadu. Do Kobylí jsme přijeli přes Vrbici a hned jsme se šli podívat na staré sklepy a viděli jsme i sklep s rákosovou střechou. Po příchodu do muzea jsme dostali malé občerstvení a dozvěděli se něco o historii. Např. to, proč mají Kobyláci ve znaku rybu. Následovala prohlídka. První jsme šli do dětského pokoje a mojí spolužačce se tam nejvíce líbily panenky, které si lidé vyráběli sami. Například ze dřeva nebo hadrů. V další expozici jsme viděli kroje. Dozvěděli jsme se, jak v minulém století probíhala svatba. V ložnici se mi nejvíc líbil zouvák na boty. Poslední expozice byla smíšená. Bylo tam nářadí na zabíjení prasete, kovářství, práce na poli, pračky a staré hrnce. Hlavně nesmím zapomenout na sklep, kde se všechny holky bály, Natka jenom trochu pavouků. Nakonec jsme šli na dětské hřiště. Koupili jsme si ještě něco dobrého na zub a počkali jsme si na autobus, který nás přivezl do Bořetic.
K. Vomáčková
V úterý 27. 9. 2011 v 11 hodin jsme šli na oběd. Potom jsme jeli autobusem přes Vrbici do Kobylí. Vystoupili jsme u COOPU a šli se podívat na nejstarší sklepy a sklep pokrytý rákosím. Různými uličkami jsme přišli do muzea. Tam nám paní vedoucí řekla, že tam kdysi dávno bylo 12 km dlouhé jezero, které se táhlo od Brumovic, až do Pavlovic. Potom si nás převzala paní průvodkyně a šli jsme nahoru a prohlédli si tam staré žehličky. Nejvíc se mi líbila expozice řemesel a pavouci ve sklepě. Potom jsme šli na hřiště. Tam jsem potkal vlastnice Anetu a Nelu. Po nákupu sladkostí jsme jeli do Bořetic.
O. Popovský
V úterý 27. 9. 2011 jela 4. třída do muzea v Kobylí. Tam jsme se šli nejdříve podívat na staré sklepy a byl tam jeden se střechou z rákosu. V muzeu jsme se dozvěděli, proč mají ve znaku tři šípy. Je to proto, že tam byly tři rybárny. Z nářadí se mi nejvíce líbilo to, které se používalo na zabíjačku. Naši prapředci také používali pračky. V muzeu byl také sklep s vínem a pavouky. Na dětském hřišti jsme se vyblbli na kolotoči. Nejvíc se mi líbilo hřiště.
S. Herzán
V úterý 27. 9. 2011 jsme byli v muzeu v Kobylí. Jeli jsme tam autobusem, holky seděly vzadu . Viděli jsme spoustu zajímavých věcí. Zaujaly mě starodávné kroje a postel, ve které mohly spát 4 děti nohama k sobě. Ve dne se na ní pracovalo a v noci se v ní spalo. Bylo tam i něco jiného. Viděli jsme hračky, které si lidé vyráběli sami. Paní průvodkyně nám pustila pásmo o svatbě. Moc se mi tam líbilo.
D. Laznicka
V úterý 27. 9. 2011 jsme jeli autobusem do muzea v Kobylí. Tam na nás čekala průvodkyně, která nás provedla částí, kde bylo převážně zemědělské nářadí, dále pak následovala ukázka lidových krojů a dřívějšího nábytku. Potom nás průvodkyně odvedla do sklípku, kde byli pavouci. Holky se jich bály, tak křičely. Tato exkurze se mi líbila a těším se na další, této podobnou.
P. Grůza
27. 9. 2011 jsme s celou třídou vyrazili do muzea v Kobylí. V muzeu je ukázka toho, jak dříve lidé žili a pracovali. Je tam vybavení starých kuchyní, jako mašlovačka, steré žehličky, hrnce a všechno, co se v kuchyni dříve používalo. Nejvíce mě zaujal mě vyzouvák na boty, hrací obraz a postel s deskou, která ve dne sloužila jako stůl a v noci jako postel. Byly tam staré knihy a také bible. V jednom oddělení byly staré kroje, které se dříve v okolních vesnicích nosily. Je tam také ukázka kovářského nářadí, zemědělského nářadí a také starý nábytek. Návštěva muzea byla velmi poučná. Potom jsme se šli vydovádět na dětské hřiště.
E. Hříba
